Stanovy ČMMJ, z.s.

STANOVY
ČESKOMORAVSKÁ MYSLIVECKÁ JEDNOTA, z.s.
ČÁST PRVNÍ - Všeobecná ustanovení
Hlava I. - Základní údaje
Hlava II. - Právní postavení
Hlava III. - Poslání, účel a činnost spolku
Hlava IV. - Členství
Hlava V. - Práva a povinnosti členů
Hlava VI. - Orgány spolku
Hlava VII. - Zrušení a likvidace spolku
ČÁST DRUHÁ - Hlavní spolek
Hlava I. - Obecná ustanovení
Hlava II. - Sbor zástupců
Hlava IIII. - Myslivecká rada
Hlava IV. - Dozorčí rada
Hlava V. - Sekretariát
Hlava VI. - Odborné kluby
ČÁST TŘETÍ - Pobočné spolky
Hlava I. - Obecná ustanovení
Hlava II. - Založení a přeměna pobočného polku
Hlava III. - Sněm
Hlava IV. - Myslivecká rada
Hlava V. - Dozorčí rada
Hlava VI. - Krajská koordinační rada
Hlava VII. - Zrušení a likvidace pobočného spolku
ČÁST ČTVRTÁ - Ustanovení společná, přechodná a závěrečná
Hlava I. - Ustanovení společná
Hlava II. - Ustanovení přechodná
Hlava III. - Ustanovení závěrečná

Zpracoval: Petr Tomášek ml. (OMS Pardubice)

ČÁST PRVNÍ
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
Hlava I.
Základní údaje
§ 1
(1) Název spolku zní: Českomoravská myslivecká jednota, z.s.
(2) Adresa sídla spolku je: Jungmannova 32/25, 115 25 Praha 1.


Hlava II.
Právní postavení

§ 2
(1) Organizační strukturu spolku tvoří:
a) hlavní spolek se svými organizačními složkami,
b) pobočné spolky.
(2) Pobočný spolek může nabývat práva a povinnosti v plném rozsahu.

§ 3
Majetková samostatnost
(1) Jmění hlavního spolku je plně oddělené od jmění pobočného spolku a naopak.
(2) Hlavní spolek neručí za dluhy pobočných spolků.
(3) Pobočné spolky neručí za dluhy hlavního spolku.


Hlava III.
Poslání, účel a činnost spolku

§ 4
Poslání
(1) Spolek je samosprávným a dobrovolným svazkem založeným k naplňování společných zájmů jeho členů.
(2) Posláním a účelem spolku je přispívat v souladu s těmito stanovami vlastní činností k dosahování obecného blaha. Rozumí se jimi zejména

a) ochrana myslivosti jako kulturního dědictví a aktivní péče o její trvalý rozvoj,
b) ochrana přírody a krajiny a v ní volně žijící zvěře;
c) ochrana životního prostředí,
d) ochrana ohrožených nebo zraněných živočichů a jiných živočišných druhů a péče o ně,
e) práce s dětmi a mládeží.
(3) Myslivostí se rozumí soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako součásti ekosystému a spolková činnost směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků jako součásti českého národního kulturního dědictví.1

§ 5
Předmět činnosti
(1) Předmětem hlavní činnosti spolku je veřejně prospěšná činnost.
(2) Spolek plní své poslání tím, že:
a) podporuje rozvoj myslivosti a ochrany přírody a spolupracuje se státními orgány a orgány územní samosprávy na úkolech týkajících se myslivosti a ochrany přírody; spolupracuje dále s výzkumnými ústavy, veterinárními a s jinými institucemi na řešení výzkumných úkolů a zavádění výsledků a výzkumu do myslivecké praxe,
b) podporuje chov a ochranu zvěře včetně zvlášť chráněných živočichů, zazvěřování honiteb, výrobu, nákup a prodej krmiv a léčiv vhodných pro zvěř,
c) provozuje voliérové chovy zvěře, odchyt, nákup a prodej zvěře, nákup, zpracování a prodej zvěřiny,
d) pečuje o rozvoj myslivecké kynologie, sokolnictví a lovecké hudby, organizuje a provádí zkoušky loveckých psů z výkonu a sokolnické zkoušky podle pověření Ministerstva zemědělství, vnitřních a prováděcích předpisů k nim vydaných, podporuje účast na mezinárodních soutěžích, popřípadě je organizuje, a provozuje výcviková zařízení,
e) pečuje o rozvoj loveckého a sportovního střelectví, organizuje střelecké soutěže podle vnitřního prováděcího předpisu, popřípadě mezinárodního soutěžního řádu,

f) organizuje a provádí výuku a výcvik ve střelbě ze zbraní, provozuje střelnice a poskytuje svým členům bezplatné poradenství v souladu s posláním spolku,
g) organizuje a provádí společenské a kulturní akce, zejména myslivecké dny, plesy a další akce,
h) podporuje zájmové činnosti členů týkající se myslivosti,
i) působí na soustavný růst odborné a společenské úrovně svých členů, dbá o zachování mysliveckých zvyků a tradic, vede členy k ochraně přírody a k účasti na akcích s ní spojených,
j) prosazuje a zpřístupňuje myslivost a ochranu přírody v souladu se svým posláním,
k) vydává odborné monografie a časopisy, názorné pomůcky a informační materiály,
l) sjednává pojištění vztahující se k činnosti spolku a jeho členů a účastní se likvidace pojistných událostí,
m) organizuje a provádí odborné kurzy a zkoušky z myslivosti, zkoušky pro myslivecké hospodáře podle pověření Ministerstva zemědělství a vnitřních prováděcích předpisů k nim vydaných,
n) získává a organizuje děti a mládež pro činnost ve spolku,
o) spolupracuje s jinými tuzemskými a zahraničními mysliveckými organizacemi, právnickými či fyzickými osobami zabývajícími se ochranou přírody a zvěře,
p) vytváří předpoklady pro efektivní chod organizačních jednotek a činnost členů zejména formou centralizovaného zásobování materiálem potřebného k jejich činnosti a zpracováním účetních podkladů,
q) plní další úkoly na základě pověření nebo na podkladě právních předpisů,
(3) Spolek pro plnění svého poslání využívá i státních a jiných dotačních programů.

§ 6
(1) Spolek vykonává podnikatelskou či jinou výdělečnou činnost pouze jako svoji vedlejší činnost. Tuto vedlejší činnost využívá výlučně k podpoře hlavní činnosti nebo k hospodárnému využití spolkového majetku.
(2) Případný zisk spolku je použit pouze k podpoře hlavní činnosti včetně správy spolku.

Hlava IV.
Členství

§ 7
Řádné členství
(1) Řádné členství (dále také pouze jako "členství") v hlavním spolku vzniká prostřednictvím členství v pobočném spolku nebo odborném klubu po zaplacení řádného členského příspěvku (dále také pouze jako "členský příspěvek") a přijetí za člena (§ 11 odstavec 2). Organizační řád odborného klubu může stanovit, že se ke vzniku členství vyžaduje také zapotřebí zaplacení klubového členského příspěvku.
(2) Členství v hlavním spolku a pobočném spolku nebo odborném klubu je nedělitelné. Společně vzniká i zaniká.
(3) Jedna osoba může být současně řádným členem (dále také pouze jako "člen") pouze jednoho pobočného spolku nebo odborného klubu. Tím není dotčena možnost být klubovým členem ve více odborných klubech (§ 8 odstavec 2).

§ 8
Klubové členství
(1) Klubové členství v hlavním spolku vzniká prostřednictvím odborného klubu. Klubový člen platí pouze klubový členský příspěvek, vyžaduje-li jeho zaplacení organizační řád odborného klubu.
(2) Klubový člen může být současně členem více odborných klubů. Stejně tak může řádný člen být současně členem více odborných klubů.
(3) Je-li osoba zároveň řádným i klubovým členem, použijí se na ni ustanovení o řádném členství.
(4) Klubový člen má stejná práva a povinnosti jako řádný člen. Nemůže však volit a být volen do orgánů hlavního ani pobočných spolků. Pro účely hlasovacího práva podle § 76 odstavce 1 se ke klubovým členům nepřihlíží.
(5) Podrobnosti týkající se vzniku a zániku klubového členství, seznamu klubových členů, klubových členských příspěvků jakož i další související otázky upraví organizační řád odborného klubu.

§ 9
Členem spolku se mohou stát:
a) občané České republiky,
b) občané členského státu Evropské unie,

c) občané jiných států s povolením k trvalému pobytu,2
d) právnické osoby za podmínek sjednaných ve smlouvě s hlavním nebo pobočným spolkem.

§ 10
Seznam členů
(1) Pobočný spolek vede seznam svých členů v centrální evidenci členů (dále jako "evidence členů" nebo "evidence"). Pro odborný klub tuto činnost a činnost podle odstavce 2 vykonává sekretariát hlavního spolku (dále jen "sekretariát").
(2) Zápisy a výmazy v evidenci provádí osoba pověřená vedením evidence členů. Tuto osobu určí s jejím souhlasem výkonný orgán pobočného spolku.
(3) Koordinaci evidence členů provádí osoba pověřená jednatelem hlavního spolku.
(4) Seznam členů není zpřístupněn. Osoba pověřená vedením evidence členů nebo osoba pověřená koordinací evidence poskytnou výpis ze seznamu členů pro účely činnosti hlavního spolku, pobočného spolku nebo odborného klubu, a to jen v rozsahu, jaký je nezbytný pro splnění účelu, pro který je výpis žádán, a tak, aby nebylo nad míru nezbytně nutnou zasaženo do práv dotčených osob.
(5) Ustanovením odstavce 4 není dotčeno právo každého člena spolku obdržet potvrzení s výpisem ze seznamu členů obsahující údaje o své osobě, popřípadě potvrzení, že tyto údaje byly vymazány.
(6) Člen spolku uděluje hlavnímu a pobočnému spolku souhlas se zpracováním osobních údajů podle zákona o ochraně osobních údajů,3
a) a to svého jména, příjmení, rodného čísla, adresy a elektronické adresy,
b) pro účel činnosti spolku,
c) na dobu pěti let od zániku členství.

Vznik členství
§ 11
(1) Uchazeč o členství podává písemnou nebo elektronickou přihlášku u pobočného spolku nebo odborného klubu. Přihlášku nemusí podat ten, kdo byl členem k poslednímu dni předchozího kalendářního roku a zaplatí členský příspěvek do konce druhého měsíce roku následujícího.

(2) Členství vzniká zaplacením členského příspěvku a přijetím za člena. Přijetím za člena se rozumí zapsání do evidence členů.
(3) Členovi se vystaví členský průkaz. Náležitosti členského průkazu stanoví vnitřní předpis.

§ 12
(1) Osoba pověřená vedením evidence členů zapíše do evidence osobu pouze po předchozím zaplacení členského příspěvku.
(2) Osoba pověřená vedením evidence členů je oprávněna odmítnout zapsání do evidence. Nemůže odmítnout zapsat do evidence osobu, která byla členem k poslednímu dni předchozího kalendářního roku a která zaplatí členský příspěvek do konce druhého měsíce roku následujícího (§ 11 odstavec 1).
(3) V případě, že osoba pověřená vedením evidence členů odmítne zapsání do evidence, může uchazeč písemně navrhnout, aby o jeho přijetí rozhodl výkonný orgán pobočného spolku nebo odborného klubu. Písemný návrh doručí na adresu sídla pobočného spolku nebo odborného klubu.
(4) Nerozhodne-li výkonný orgán podle odstavce 3 o přijetí na svém nejbližším jednání, platí, že potvrzuje odmítnutí zapsání do evidence členů. Tím není dotčena možnost ucházet se o členství opakovaně.
(5) Osoba pověřená vedením evidence členů ani výkonný nejsou povinni své rozhodnutí zdůvodnit. Zdůvodní-li jej však a požádá-li o to uchazeč o členství, vyrozumí jej o důvodech odmítnutí.

Členský příspěvek
§ 13
(1) Členský příspěvek se skládá ze složek, které stanoví nejvyšší orgán hlavního spolku.
(2) Členský příspěvek se platí hlavnímu spolku prostřednictvím pobočného spolku nebo odborného klubu.
(3) Členský příspěvek odevzdá pověřená osoba pobočného spolku nebo odborného klubu pověřené osobě hlavního spolku. To neplatí pro tu část členského příspěvku, která náleží pobočnému spolku.
(4) Podrobnosti placení a odevzdávání členského příspěvku stanoví vnitřní předpis.

§ 14
(1) Výši členského příspěvku a podíl z něj, který náleží pobočným spolkům, stanoví nejvyšší orgán hlavního spolku, a to vždy s účinností od prvního dne kalendářního roku.
(2) Nestanoví-li nejvyšší orgán výši příspěvku a podíl z něj, platí výše příspěvku a podíl z něj stanovené pro předchozí rok.

(3) Výši členského příspěvku může nejvyšší orgán stanovit rozdílnou pro různé okruhy osob. Osoby, které platí příspěvek ve snížené výši, jej mohou zaplatit pouze na jeden rok. To neplatí, jde-li o osoby, které platí příspěvek ve snížené výši z důvodu svého vyššího věku.
(4) Ustanovení odstavce 3 věty druhé se nepoužije, jde-li pouze o snížení o výši pojistného.

§ 15
Pojištění
(1) Každý řádný člen, který je fyzickou osobou, je pojištěn
a) proti následkům povinné odpovědnosti za škodu na věci a pro případ ublížení na zdraví nebo usmrcení v souvislosti s prováděním myslivosti,
b) na úraz při provádění myslivosti,
a to obojí na základě skupinových pojistných smluv s HALALI, všeobecná pojišťovna, a.s. To neplatí pro okruhy osob, které určí nejvyšší orgán hlavního spolku.
(2) Skupinovou pojistnou smlouvu dle odstavce 1 sjedná a uzavře výkonný orgán hlavního spolku.
(3) Uzavřením pojistné smlouvy pro nového člena je zapsání do evidence členů podle § 12 odstavce 1. Smlouva je účinná ode dne následujícího po dni vzniku členství ve spolku.
(4) Pro stávající členy je uzavřením konkrétní smlouvy zapsání platby členského příspěvku do evidence členů. Smlouva je účinná od prvního dne roku, na který byl členský příspěvek zaplacen.

§ 16
Čestné členství
(1) Čestné členství je zvláštním druhem členství. Udělení čestného členství je oceněním přínosu člena pro spolek.
(2) Čestní členové jsou osvobozeni od placení členských příspěvků.
(3) Podrobnosti týkající se čestného členství upraví vnitřní předpis.

§ 17
Prodloužení členství
(1) Prodloužení členství se děje včasným zaplacením členského příspěvku.
(2) Osoba pověřená vedením evidence členů není oprávněna odmítnout zaplacení členského příspěvku a je povinna bez zbytečného odkladu zapsat platbu do evidence členů. Za splnění povinnosti dle předchozí věty odpovídá pobočný spolek.

Zánik členství
§ 18
(1) Členství ve spolku zaniká:
a) vystoupením,
b) vyloučením podle § 24,
c) nezaplacením členského příspěvku,
d) v případě osob uvedených v § 9 písm. c) zánikem platnosti povolení k trvalému pobytu,
e) v případě osob uvedených v § 9 písm. d) způsobem uvedeným ve smlouvě, jinak dle písmene a) až c),
f) smrtí,
g) z dalších důvodů uvedených ve stanovách nebo v zákoně.
(2) Členství v pobočném spolku zaniká též vznikem členství v jiném pobočném spolku.


§ 19
Právo na vypořádání
Osoba nemá právo na vrácení členského příspěvku za kalendářní rok, v němž členství zaniklo, ani na jiné majetkové vypořádání.


§ 20
Vystoupení
Vystoupení je účinné doručením písemného prohlášení na adresu sídla hlavního spolku, pobočného spolku nebo odborného klubu. V případě doručení na adresu hlavního spolku uvědomí tento neprodleně pobočný spolek nebo odborný klub, a naopak.


Hlava V.

Práva a povinnosti členů
§ 21
(1) Členové mají:
a) právo účastnit se akcí spolku,
b) právo volit a být volen do orgánů pobočného a hlavního spolku,
c) právo podílet se na výhodách plynoucích ze členství,
d) právo podávat návrhy, dotazy, stížnosti a požadovat vysvětlení,
e) právo na informace o jednáních orgánů spolku,

f) právo nosit členský odznak a propůjčená vyznamenání spolku,
g) další práva vyplývající z rozhodnutí orgánů spolku,
h) další práva dle těchto stanov.
(2) Členové mají:
a) povinnost podílet se na plnění úkolů spolku,
b) povinnost dodržovat právní předpisy na úseku myslivosti a ochrany přírody,
c) povinnost dodržovat stanovy spolku, vnitřní předpisy a rozhodnutí orgánů spolku,
d) povinnost dodržovat myslivecké zvyky a tradice,
e) povinnost zdržet se činnosti, které by poškozovala zájmy spolku, jeho jméno či pověst,
f) povinnost zachovávat vůči ostatním členům spolku ohleduplnost a slušné jednání,
g) další povinnosti dle těchto stanov.

§ 22
Ochrana při porušení práva
(1) Každý člen, který tvrdí, že bylo porušeno jeho právo vyplývající ze zákona, těchto stanov nebo rozhodnutí orgánu spolku, se může domáhat, aby o jeho právu rozhodl kontrolní orgán.
(2) Došlo-li k porušení práva v rámci činnosti hlavního spolku nebo odborného klubu, rozhodne kontrolní orgán hlavního spolku. Došlo-li k porušení práva v rámci činnosti pobočného spolku, rozhodne kontrolní orgán pobočného spolku. V případě pochybností rozhodne kontrolní orgán hlavního spolku.
(3) Rozhodnutí dle odstavce 1 jsou závazná pro hlavní i pobočný spolek, jejich orgány i organizační složky, jakož i pro všechny členy.

Opatření při porušení povinností
§ 23
(1) Členovi, který porušil své povinnosti vyplývající z členství, lze uložit tato opatření:
a) písemné napomenutí,
b) vyloučení z výkonu funkce člena orgánu hlavního nebo pobočného spolku,
c) vyloučení ze spolku podle § 24.
(2) O uložení opatření dle odstavce 1 písm. a) a b) rozhoduje:
a) kontrolní orgán pobočného spolku, jde-li o člena pobočného spolku,

b) výkonný orgán pobočného spolku, jde-li o člena kontrolního orgánu pobočného spolku,
c) kontrolní orgán hlavního spolku, jde-li o člena odborného klubu nebo o člena orgánu hlavního spolku,
d) výkonný orgán hlavního spolku, jde-li o člena kontrolního orgánu hlavního spolku.
(3) Ustanovení o řízení o vyloučení se užijí obdobně.

Vyloučení
§ 24
(1) Vyloučit lze člena, který
a) závažně porušil povinnosti vyplývající z členství, nebo
b) soustavně porušuje povinnosti vyplývající z členství.
(2) Zjednal-li člen v přiměřené lhůtě nápravu, přihlédne se k tomu. To neplatí, způsobilo-li jeho jednání zvlášť závažnou újmu.
(3) O vyloučení rozhoduje orgán většinou alespoň dvou třetin přítomných členů.
(4) O vyloučení rozhoduje:
a) výkonný orgán pobočného spolku, jde-li o člena pobočného spolku,
b) kontrolní orgán pobočného spolku, jde-li o člena výkonného orgánu pobočného spolku,
c) kontrolní orgán hlavního spolku, jde-li o člena odborného klubu nebo o člena orgánu hlavního spolku,
d) výkonný orgán hlavního spolku, jde-li o člena kontrolního orgánu hlavního spolku.
(5) Orgán své rozhodnutí náležitě odůvodní.

§ 25
(1) Orgán zahájí řízení o vyloučení bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl o skutečnostech odůvodňujících vyloučení. Řízení o vyloučení lze zahájit do tří měsíců ode dne, kdy se o skutečnostech odůvodňujících vyloučení dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k nim došlo.
(2) Odůvodňují-li to okolnosti případu, může orgán od zahájení řízení nebo rozhodnutí o vyloučení upustit.
(3) Člen, proti němuž bylo řízení o vyloučení zahájeno, musí mít příležitost se seznámit se skutečnostmi odůvodňujícímu vyloučení, žádat o jejich vysvětlení a uvést i doložit vše, co je mu k prospěchu.

§ 26
(1) Člen se může do patnácti dnů od doručení rozhodnutí písemně odvolat, aby rozhodnutí o vyloučení přezkoumal kontrolní orgán hlavního spolku. Jde-li o rozhodnutí tohoto orgánu, je odvolacím orgánem výkonný orgán hlavního spolku. Marným uplynutím této lhůty členství zaniká.
(2) Odvolací orgán rozhodnutí o vyloučení zruší, odporuje-li těmto stanovám nebo zákonu. Rozhodnutí lze zrušit i v jiných odůvodněných případech.

§ 27
(1) Ten, kdo byl vyloučen, se nemůže stát členem spolku po dobu až pěti let od vyloučení. Orgán, který o vyloučení rozhodl, ve svém rozhodnutí tuto dobu určí.
(2) Vyloučený člen nemá právo na vrácení zaplacených členských příspěvků.


Hlava VI.
Orgány spolku
Úvodní ustanovení

§ 28
(1) Ustanovení této hlavy se použijí na:
a) ustavení (zřízení), vnitřní fungování a zrušení orgánů hlavního i pobočného spolku, neurčí-li tyto stanovy zvláštní úpravu,
b) volbu, jmenování či jiné povolání do funkce (dále jen "volba") a odvolání člena orgánu hlavního i pobočného spolku, neurčí-li tyto stanovy zvláštní úpravu,
c) právní postavení člena orgánu hlavního i pobočného spolku, neurčí-li tyto stanovy zvláštní úpravu nebo nevyplývá-li z povahy člena (delegáta) nejvyššího orgánu jinak.
(2) Nejde-li o orgán nejvyšší, výkonný nebo kontrolní, použijí se ustanovení této hlavy o
a) svolání jednání orgánu,
b) jednání orgánu a
c) zápisu z jednání
přiměřeně.
(3) Nejvyšším resp. výkonným orgánem se pro účely této hlavy rozumí nejvyšší resp. výkonný orgán hlavního i pobočného spolku. Totéž platí pro kontrolní orgán.

Ustavení orgánu
§ 29
(1) Ustavit orgán lze pouze tehdy, umožňují-li to tyto stanovy výslovně. Jinak lze orgán ustavit pouze změnou stanov.
(2) Neuvede-li se, na jaký čas se orgán ustavuje, platí, že je ustaven na dobu neurčitou.
(3) Ten, kdo orgán ustaví, informaci o tom vhodným způsobem uveřejní.

§ 30
(1) Ustavit lze orgán o jednom členu (individuální) nebo o více členech (kolektivní.)
(2) Nevyplývá-li ze stanov něco jiného, zvolí kolektivní orgán svého předsedu, popřípadě místopředsedu. To neplatí, jde-li o nejvyšší orgán.
(3) Nemůže-li předseda z vážných důvodů dlouhodobě vykonávat svoji funkci, vykonává ji v nejnutnějším rozsahu do volby nového předsedy místopředseda, nebo jiná osoba zvolená tímto orgánem.
(4) Nevyplývá-li z těchto stanov něco jiného, volí členy orgánu ten, kdo orgán ustavil, popřípadě alespoň určí, jakým způsobem budou do funkce voleni. Pokud je zvolen pouze předseda, jmenuje ten zbylé členy orgánu.
(5) Ustavené orgány odpovídají za svoji činnost orgánům, které je ustavily nebo zvolily jejich členy (předsedu orgánu). Předseda orgánu podává pravidelné zprávy o činnosti orgánu tomu orgánu, který orgán ustavil nebo zvolil jeho členy.

§ 31
Kooptace
(1) Zanikne-li osobě členství ve voleném orgánu a neklesl-li počet jeho členů pod polovinu, může orgán zvolit (kooptovat) nového člena do doby nejbližšího jednání orgánu příslušného k volbě. Vždy přitom upřednostní náhradníky v pořadí jejich zvolení.
(2) Kooptovat nelze v případě nejvyššího orgánu.

§ 32
Podmínky členství v orgánu
(1) Členem (delegátem) orgánu spolku se může stát pouze plně svéprávná fyzická osoba starší 18 let, která je členem spolku. Jde-li o orgán pobočného spolku, může se jeho členem (delegátem) stát pouze člen tohoto pobočného spolku.
(2) Osoba, která je do funkce volena, musí s tím souhlasit. Souhlas může být dán i konkludentně

(3) Osoba nemůže být zároveň členem výkonného orgánu a kontrolního orgánu hlavního spolku. Totéž platí o pobočném spolku. Vznikne-li osobě členství v kontrolním orgánu, zaniká členství ve výkonném orgánu, a naopak.
(4) Má-li vzniknout členství v orgánu osobě, která nesplňuje podmínky určené těmito stanovami nebo zákonem, její členství nevznikne. Přestal-li člen orgánu po svém povolání do funkce splňovat tyto podmínky, jeho funkce zaniká. Zánik funkce ohlásí bez zbytečného odkladu.

Výkon funkce
§ 33
Střet zájmů
(1) Dozví-li se člen orgánu, že může při výkonu jeho funkce dojít ke střetu jeho zájmu se zájmem hlavního nebo pobočného spolku, informuje o tom bez zbytečného odkladu ostatní členy orgánu, jehož je členem, a kontrolní orgán. To platí obdobně pro možný střet zájmů osob členovi orgánu blízkých nebo osob jím ovlivněných nebo ovládaných.
(2) Podáním informace dle odstavce 1 není dotčena povinnost jednat v zájmu hlavního resp. pobočného spolku.

§ 34
(1) Člen orgánu vykonává svoji funkci pouze osobně a nemůže k účasti na jednání orgánů zmocnit jiného. To neplatí pro člena (delegáta) nejvyššího orgánu pobočného spolku.
(2) Funkce členů orgánů jsou čestné. Členům lze poskytnout náhradu nákladů dle vnitřních předpisů.
(3) Funkční období je pětileté.

Svolání jednání
§ 35
(1) Jednáním orgánu se rozumí jeho zasedání, konání či jiné obdobné jednání.
(2) Jednání orgánu svolává jeho předseda. Je-li dán naléhavý zájem spolku a je-li pro to spravedlivý důvod, může jednání svolat místopředseda, popř. jiný člen orgánu. Jednání se svolá vždy na žádost alespoň třetiny členů orgánu.
(3) Je-li svolavatelem jednání orgánu jiný orgán, uplatní se ustanovení odstavce 2 obdobně. To neplatí, rozhodl-li o svolání jednání jiného orgánu orgán jako celek.

§ 36
(1) Jednání se svolá nejméně deset dní před jeho konáním, neodůvodňují-li okolnosti nebo zvyklosti jiný termín.
(2) Čas a místo jednání nesmí nepřiměřeně omezovat právo účastnit se jednání orgánu.
(3) V pozvánce svolavatel oznámí místo, čas a program jednání, nevyplývají-li z těchto stanov další náležitosti.
(4) Součástí pozvánky na jednání nejvyššího orgánu jsou i návrhy jednotlivých usnesení.
(5) Jsou-li pro rozhodování orgánu zapotřebí podklady, tvoří tyto součást pozvánky jako její přílohy.

§ 37
(1) Pozvánka se doručí na elektronickou adresu členů orgánu, stejně jako na elektronickou adresu dalších osob, které mají právo se jednání orgánu účastnit.
(2) Orgán může rozhodnout o jiném způsobu doručování.
(3) Svolavatel je odpovědný za přípravu jednání.

Odvolání jednání
§ 38
Kdo jednání svolal, může je odvolat nebo odložit stejným způsobem, jako bylo svoláno. Stane-li se tak méně než týden před oznámeným datem jednání, nahradí hlavní nebo pobočný spolek členům, kteří se na jednání dostavili dle pozvánky, účelně vynaložené náklady. To neplatí, pokud tito členové o odvolání nebo odložení věděli nebo měli vědět.

Průběh jednání
§ 39
(1) Jednání zahájí předseda orgánu (svolavatele). Není-li přítomen, zahájí jednání jiný člen orgánu.
(2) Kdo jednání zahájí, ověří, zda je orgán schopen se usnášet. Poté zajistí volbu předsedy (předsednictva) jednání, zapisovatele, ověřovatele a případně členů mandátové, návrhové, kontrolní nebo jiné komise, je-li třeba tyto zvolit. Členové komisí si ze svého středu zvolí předsedu.
(3) Nezvolí-li orgán předsedu jednání, řídí jednání předseda orgánu (svolavatele). Nezvolí-li orgán zapisovatele nebo ověřovatele, určí jej předseda jednání.
(4) Ověřovatelem zápisu nemůže být předseda jednání ani zapisovatel.

§ 40
(1) Předseda jednání vede jednání tak, jak byl jeho program ohlášen, ledaže se orgán usnese na přerušení nebo předčasném ukončení jednání.
(2) Záležitost, která nebyla zařazena na program jednání při jeho ohlášení, lze rozhodnout jen za účasti členů (delegátů) orgánu, kteří disponují alespoň dvěma třetinami hlasů všech členů orgánu.
(3) Nejdříve se hlasuje o návrhu předloženém dle programu jednání. Není-li tento návrh přijat, hlasuje se postupně o dalších návrzích v pořadí, v jakém byly vzneseny. Vznést návrh může pouze člen orgánu, který má hlasovací právo.

§ 41
(1) Jednání orgánu je neveřejné, nerozhodne-li orgán jinak. Obrazové a zvukové záznamy lze pořizovat pouze za souhlasu všech přítomných členů orgánu.
(2) Jednání orgánu hlavního spolku mají dále právo se účastnit:
a) předseda výkonného orgánu hlavního spolku nebo jím pověřený člen,
b) předseda kontrolního orgánu hlavního spolku nebo jím pověřený člen,
c) kandidáti na jednotlivé funkce volené orgánem,
d) hosté schválení orgánem na jeho jednání.
(3) Jednání orgánu pobočného spolku mají dále právo se účastnit:
a) předseda výkonného orgánu pobočného spolku nebo jím pověřený člen,
b) předseda kontrolního orgánu pobočného spolku nebo jím pověřený člen,
c) kandidáti na jednotlivé funkce volené orgánem,
d) hosté schválení orgánem na jeho jednání.
(4) Předsedovi kontrolního orgánu se udělí slovo vždy, kdykoli o to požádá.
(5) Jednání nejvyššího orgánu se vždy s hlasem poradním účastní členové výkonného a kontrolního orgánu.

§ 42
Podrobnosti svolání jednání, jeho průběhu a odvolání může upravit jednací řád orgánu.

Rozhodování
§ 43
(1) Orgán rozhoduje usnesením.
(2) Orgán je schopen usnášet se za účasti většiny jeho členů (delegátů). Usnesení přijímá prostou většinou hlasů, neurčí-li stanovy jinak.

(3) Jde-li o svolání jednání jiného orgánu, nepoužije se ustanovení odstavce 2, je-li takové svolání naléhavé a existuje-li pro něj spravedlivý důvod.

§ 44
(1) Každý člen má jeden hlas. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.
(2) K hlasu poradnímu se nepřihlíží.
(3) Je-li rozhodnutí přijato, zaznamená se na žádost člena orgánu, který návrhu odporoval, jeho odchylný názor. To neplatí, jde-li o jednání nejvyššího orgánu.

§ 45
(1) Má-li orgán povinnost podle těchto stanov rozhodnout o určité záležitosti, rozhodne v přiměřené lhůtě.
(2) Rozhodnutí o právech a povinnostech člena spolku vyžaduje písemnou formu a doručí se tomuto členovi bez zbytečného odkladu. Odvolací lhůta běží od doručení rozhodnutí.
Rozhodování mimo jednání orgánu

§ 46
(1) Nevylučují-li tyto stanovy rozhodování mimo jednání orgánu výslovně, zašle osoba oprávněná svolat jednání orgánu na adresu členů orgánu návrh rozhodnutí. Sdělil-li člen orgánu elektronickou adresu, zašle se návrh rozhodnutí na tuto adresu.
(2) Návrh rozhodnutí obsahuje také:
a) lhůtu pro doručení vyjádření člena orgánu, jinak 15 dnů; pro začátek jejího běhu je rozhodné doručení návrhu členovi orgánu,
b) podklady potřebné pro jeho přijetí.
(3) Nedoručí-li člen orgánu ve lhůtě dle odstavce 2 písm. a) osobě oprávněné ke svolání jednání orgánu souhlas s návrhem usnesení, platí, že s návrhem nesouhlasí.
(4) Většina se počítá z celkového počtu hlasů všech členů orgánu.
(5) Výsledek rozhodování mimo jednání orgánu, včetně dne jeho přijetí, oznámí osoba oprávněná svolat jednání orgánu způsobem určeným těmito stanovami všem členům orgánu bez zbytečného odkladu.

§ 47
(1) Rozhodnout mimo jednání orgánu nelze o:
a) odvolání člena orgánu,
b) dispozicích s jměním převyšujícím jedno sto tisíc korun,

c) zajištění dluhu, pokud je hodnota předmětu zajištění vyšší než jedno sto tisíc korun,
d) utvrzení dluhu převyšujícího jedno sto tisíc korun.
(2) Nejvyšší orgán nemůže rozhodovat mimo své jednání.

Volba
§ 48
(1) Každý člen může kandidovat do orgánů pobočného a hlavního spolku. Svolavatel jednání seznam kandidátů včas a vhodným způsobem zveřejní.
(2) Od zahájení jednání orgánu, který volbu provádí, může kandidáta navrhnout pouze člen (delegát) tohoto orgánu.

§ 49
(1) Každá funkce se volí samostatně, neurčí-li volební řád jinak.
(2) Jde-li o volbu několika stejných funkcí, probíhá společně, neurčí-li volební řád jinak.
(3) Volba probíhá tajně, neurčí-li volební řád jinak.
(4) Navržení kandidáti jsou na volebním lístku řazeni abecedně.
(5) Každý kandidát možnost vystoupit se svým projevem v délce až pěti minut, neurčí-li volební řád jinak.

§ 50
(1) Kandidatura na jednu funkci nevylučuje kandidaturu na jinou funkci v témže orgánu. V případě zvolení do funkce jsou zbylé kandidatury ukončeny.
(2) V případě volby jednoho člena je do funkce zvolen ten, kdo obdržel nejvyšší počet ze všech platně odevzdaných hlasů. Orgán, který volbu provádí, může před provedením volby rozhodnout o jiném způsobu volby.
(3) V případě volby dvou a více členů jsou do funkce zvoleni ti, kteří obdrželi nejvyšší počet ze všech platně odevzdaných hlasů. Orgán, který volbu provádí, může rozhodnout o jiném způsobu volby.
(4) V případě rovnosti hlasů se opakuje volba mezi členy, kteří získali stejný počet hlasů.
(5) Kandidáti, kteří nebyli zvoleni, se stávají náhradníky v pořadí dle počtu získaných hlasů. Rozhodne-li tak orgán, který volbu provedl, jinak, nastupuje náhradník automaticky na uvolněné místo.

§ 51
(1) Podrobnosti volby může upravit volební řád. Volební řád schvaluje orgán, který volbu provádí, na svém jednání.

(2) Za přípravu volebního řádu je odpovědný svolavatel jednání. Volební řád se může odchýlit od těchto stanov, určí-li tak stanovy výslovně.

§ 52
Přezkum volby
(1) Člen spolku může písemně navrhnout, aby volbu přezkoumal kontrolní orgán.
(2) Jde-li o volbu člena orgánu hlavního spolku, přezkoumá volbu kontrolní orgán hlavního spolku. Jde-li o volbu členů kontrolního orgánu hlavního spolku, přezkoumá ji výkonný orgán hlavního spolku
(3) Jde-li o volbu člena orgánu pobočného spolku, přezkoumá volbu kontrolní orgán pobočného spolku. Jde-li o volbu členů kontrolního orgánu pobočného spolku, přezkoumá ji kontrolní orgán hlavního spolku.
(4) Písemný návrh doručí na adresu sídla hlavního resp. pobočného spolku do 10 dnů ode dne konání volby. K návrhům doručeným po uplynutí této lhůty se nepřihlíží.
(5) Orgán vysloví neplatnost volby, došlo-li při její přípravě či jejím průběhu k závažnému porušení zákona, stanov nebo volebního řádu. Orgán neplatnost volby nevysloví, pokud porušení pravidel nemělo závažné právní následky a je-li v zájmu spolku hodném ochrany neplatnost rozhodnutí nevyslovit.
(6) O neplatnosti volby rozhoduje orgán dvou třetinovou většinou hlasů přítomných členů.

Zápis
§ 53
(1) Orgán spolku vyhotoví o svém jednání zápis.
(2) Ze zápisu musí být patrné:
a) název hlavního nebo pobočného spolku,
b) název orgánu,
c) kdo jednání svolal a jak,
d) čas a místo jednání,
e) kdo jednání zahájil a kdo mu předsedal,
f) jaké případné další činovníky orgán zvolil,
g) jaký byl program jednání,
h) jaká usnesení orgán přijal s uvedením výsledku hlasování,
i) které záležitosti orgán projednal,
j) jaké jsou přílohy zápisu a kde je možno se s nimi seznámit,
k) kdy a kým byl zápis vyhotoven a ověřen.

§ 54
(1) Pokud není rozhodnutí přijato jednomyslně, uvede se v zápisu jmenovitě, kteří členové hlasovali pro a proti, stejně jako kteří členové se zdrželi. To neplatí, jde-li o jednání nejvyššího orgánu.
(2) U neuvedených členů se má za to, že hlasovali pro přijetí rozhodnutí.

§ 55
(1) Zápis podepíší předseda jednání, zapisovatel a ověřovatel zápisu.
(2) Ověření lze na zápisu pouze zaznamenat, je-li ověření potvrzeno ověřovatelem elektronickou či jinou trvale ověřitelnou formou. Taková skutečnost se uvede v zápisu.
(3) Svolavatel zajistí vyhotovení, ověření a uložení zápisu z jednání do deseti dnů od jeho ukončení. Není-li to možné, učiní tak ten, kdo jednání předsedal nebo ten, koho tím pověřil orgán.
(4) Povinnost dle odstavce 3 splní svolavatel v případě nejvyššího orgánu do patnácti dnů.

§ 56
(1) Zápis se doručí na elektronickou adresu členů (delegátů) orgánu, nerozhodne-li orgán o jiném způsobu doručování.
(2) Zápis z jednání nejvyššího a výkonného orgánu se uloží v sídle hlavního resp. pobočného spolku, kde do něj může každý člen nahlížet.

§ 57
Přezkum zápisu
(1) Proti zápisu může člen (delegát) orgánu podat námitky do třiceti dnů ode dne jeho zveřejnění. K později podaným námitkám se nepřihlíží.
(2) O námitkách rozhodne orgán na svém příštím jednání. Nerozhodne-li, platí, že námitkám nevyhověl. To neplatí, nebyl-li orgán schopen se usnášet.

§ 58
Zpráva
(1) Orgán spolku může o svém jednání vyhotovit zprávu. Zpráva obsahuje zejména přepis nebo zkrácený přepis přednesů jednotlivých osob.
(2) Nejvyšší orgán vždy vyhotoví o svém jednání zprávu. Ustanovení o doručení a uložení zápisu se použijí obdobně.

Zánik členství v orgánu
§ 59
(1) Členství v orgánu hlavního spolku zaniká:
a) uplynutím funkčního období,
b) odstoupením,
c) odvoláním,
d) vyloučení z výkonu funkce člena orgánu,
e) zánikem členství ve spolku,
f) smrtí,
g) z dalších důvodů vyplývajících ze stanov nebo zákona.
(2) Členství v orgánu pobočného spolku zaniká též zánikem členství v tomto pobočném spolku.

§ 60
(1) V případě zániku členství osoby v orgánu se nesnižuje celkový počet členů orgánu. Takové místo zůstává neobsazené. Totéž platí, nejsou-li zvoleni všichni členové orgánu.
(2) Zaniklo-li členství v orgánu předsedovi, vykonává jeho pravomoc v nejnutnějším rozsahu do volby nového předsedy místopředseda, nebo jiná osoba zvolená tímto orgánem.
(3) Zaniklo-li členství v orgánu osobě, která byla jediná oprávněna svolat jednání orgánu, je ke svolání oprávněn kterýkoli jiný člen orgánu.

§ 61
Odstoupení a odvolání
(1) Odstoupí-li člen orgánu ze své funkce prohlášením doručeném na adresu sídla hlavního resp. pobočného spolku, zaniká členství v orgánu uplynutím dvou měsíců od dojití prohlášení.
(2) Jednatel hlavního resp. pobočného spolku uvědomí o odstoupení předsedu orgánu bez zbytečného odkladu.
(3) Člena orgánu může odvolat ten, kdo jej zvolil. Odvolání nemusí být součástí programu navrženého při svolání jednání.

Hlava VII.
Zrušení a likvidace spolku
§ 62
Zrušení a likvidace spolku
(1) O zrušení spolku rozhoduje nejvyšší orgán hlavního spolku.
(2) Zakazuje se rozdělit likvidační zůstatek mezi členy spolku. Likvidační zůstatek nabídne likvidátor právnické osobě se statusem s obdobným účelem.

ČÁST DRUHÁ
HLAVNÍ SPOLEK
Hlava I.

Obecná ustanovení
§ 63
Orgány
(1) Základními orgány hlavního spolku jsou:
a) sbor zástupců,
b) myslivecká rada,
c) dozorčí rada.
(2) Sekretariát, jednatel ani odborné kluby nejsou orgány hlavního spolku.

§ 64
Vnitřní předpisy
(1) Podrobnosti fungování spolku a jeho činnosti mohou v souladu s těmito stanovami upravit vnitřní předpisy.
(2) Vnitřní předpisy jsou závazné pro všechny orgány hlavního i pobočných spolků, jejich organizační složky i další organizační útvary, jakož i pro všechny členy a zaměstnance spolku.
(3) Vnitřní předpis je účinný ode dne jeho uveřejnění ve věstníku spolku. Myslivecká rada poskytne součinnost bez zbytečného odkladu.

§ 65
Rozpočet
(1) Hlavní spolek hospodaří podle rozpočtu schváleného sborem zástupců.
(2) Není-li rozpočet schválen dle odstavce 1, hospodaří hlavní spolek do schválení rozpočtu sborem zástupců dočasně podle rozpočtu schváleného mysliveckou radou, jinak dle zvyklostí uplynulých let.

§ 66
Není-li v části druhé stanov určeno jinak či nevyplývá-li ze stanov nepochybně něco jiného, rozumí se mysliveckou radou myslivecká rada hlavního spolku. Totéž platí pro dozorčí radu, sekretariát i jednatele.

Hlava II.
Sbor zástupců
§ 67
(1) Nejvyšším orgánem hlavního spolku je sbor zástupců.
(2) Do působnosti sboru zástupců náleží:
a) rozhodování o hlavním zaměření činnosti spolku,
b) schvalování stanov a jejich změn,
c) schvalování vnitřních předpisů a jejich změn,
d) schvalování rozpočtu a výsledku hospodaření,
e) schválení účetní závěrky, rozhodnutí o naložení se ziskem či úhradě ztráty,
f) ustavování a rušení právnických osob a účasti v nich, stejně jako schvalování změn jejich zakladatelských právních jednáních,
g) rozhodování o dispozicích s majetkem, jehož hodnota převyšuje jeden milion korun, stejně jako o zajištění nebo utvrzení závazků v této hodnotě,
h) volba a odvolání členů myslivecké rady, dvou místopředsedů a předsedy,
i) volba a odvolání členů dozorčí rady,
j) ukládání povinností myslivecké a dozorčí radě,
k) schvalování zpráv jiných orgánů spolku,
l) hodnocení činnosti orgánů spolku i jeho členů,
m) utváření pracovních skupin a komisí,
n) rozhodování o přeměně a zrušení spolku,
o) další případy, které do působnosti sboru zástupců svěřuje zákon nebo tyto stanovy.
(2) K přijetí rozhodnutí o přeměně spolku se vyžaduje souhlas alespoň tříčtvrtinové většiny hlasů všech delegátů.
(3) K přijetí rozhodnutí o zrušení spolku se vyžaduje souhlas alespoň čtyřpětinové většiny hlasů všech delegátů.

§ 68
(1) Sbor zástupců si může vyhradit rozhodování záležitostí, které náleží do působnosti myslivecké rady.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije na rozhodnutí o přijetí jednatele do pracovního poměru, stejně jako na jeho ukončení.

(3) Při vyhrazení působnosti se neuplatní omezení kvóra pro usnášeníschopnost podle § 40 odstavce 2.

§ 69
Shromáždění delegátů
(1) Sbor zástupců tvoří shromáždění delegátů. Delegáty jsou zástupci pobočných spolků a zástupci odborných klubů (dále jen "delegát").
(2) Každý pobočný spolek i odborný klub má jednoho delegáta. Delegátem je osoba zvolená výkonným orgánem pobočného spolku nebo odborného klubu. Není-li zvolena, je jím předseda pobočného spolku nebo odborného klubu
(3) Delegát nemůže zastupovat zároveň pobočný spolek i odborný klub, ani více pobočných spolků nebo odborných klubů.
(4) Delegát se prokazuje písemným pověřením, není-li jeho pověření zřejmé z jiné skutečnosti.

Svolání jednání
§ 70
(1) Jednání sboru zástupců svolává myslivecká rada.
(2) Myslivecká rada svolá jednání sboru zástupů nejméně jedenkrát do roka. Při tomto svolání upřednostní měsíc myslivosti - červen.
(3) Myslivecká rada svolá jednání sboru zástupců zpravidla v roce skončení funkčního období členů myslivecké nebo dozorčí rady tak, aby k volbě došlo dříve, než skončí jejich funkční období.
(4) Myslivecká rada svolá jednání sboru zástupců z podnětu alespoň třetiny mysliveckých rad pobočných spolků.
(5) Myslivecká rada svolá jednání sboru zástupců z podnětu dozorčí rady.
(6) Je-li jednání svoláno dle odstavce 4 nebo 5, může být program jednání proti návrhu uvedenému v podnětu měněn jen se souhlasem toho, kdo podnět podal. V případě odchylek ve formulacích podnětů, které lze překlenout výkladem, oznámí myslivecká rada v pozvánce takový program, který nejlépe vystihuje smysl a účel podnětů.
(7) Je-li jednání svoláno dle odstavce 4 nebo 5, může být odloženo nebo odvoláno jen na návrh nebo se souhlasem toho, kdo k němu dal podnět.

§ 71
Nesvolá-li myslivecká rada jednání sboru zástupců tak, aby se uskutečnilo do padesáti dnů od doručení podnětu, může ten, kdo podnět podal, svolat jednání na náklady spolku sám. Náklady hradí však sám, bylo-li svolání zjevně neopodstatněné.

§ 72
(1) Jednání sboru zástupců se svolá nejméně třicet dnů před jeho konáním.
(2) Pozvánka se doručí na elektronickou adresu, kterou pobočný spolek nebo odborný klub uvede.
(3) Svolavatel je odpovědný za přípravu jednání. To se týká i zařazení do programu těch záležitostí, které je dle zákona nebo z jiného právního důvodu nutné projednat. Je-li svolavatelem někdo jiný než myslivecká rada, poskytnou myslivecká rada i sekretariát nutnou součinnost.

§ 73
Průběh jednání
(1) Jednání sboru zástupců mají dále právo se účastnit:
a) jednatel s hlasem poradním,
b) zástupci korporací, jichž je spolek jediným nebo většinovým členem (společníkem).
(2) Členům dozorčí rady a předsedovi myslivecké rady musí být uděleno slovo, kdykoli o to požádají.

Právo na vysvětlení
§ 74
(1) Delegát je oprávněn požadovat a obdržet na jednání sboru zástupců vysvětlení záležitostí týkajících se spolku nebo jím ovládaných osob, vztahuje-li se požadované vysvětlení k programu jednání sboru zástupců.
(2) Vysvětlení poskytne podle charakteru záležitosti myslivecká nebo dozorčí rada.
(3) Není-li poskytnutí vysvětlení přímo na jednání vzhledem ke složitosti záležitosti možné, poskytne se ve lhůtě patnácti dnů ode dne jednání sboru zástupců. Tato skutečnost se uvede v zápisu o jednání.
(4) Informace obsažená ve vysvětlení musí být určitá a poskytovat dostatečný a pravdivý obraz o dotazované skutečnosti.

§ 75
(1) Poskytnutí vysvětlení lze zcela nebo částečně odmítnout, pokud
a) poskytnutí takové informace zakazuje zákon,
b) je požadované vysvětlení veřejně dostupné nebo již bylo žadateli poskytnuto.
(2) Odmítnutí musí být odůvodněno.

(3) Splnění podmínek pro odmítnutí poskytnutí vysvětlení posoudí myslivecká rada a důvody sdělí delegátovi. Sdělení o odmítnutí poskytnutí vysvětlení je součástí zápisu o jednání.
(4) Delegát je oprávněn požadovat, aby dozorčí rada určila, že podmínky pro odmítnutí poskytnutí vysvětlení nenastaly a myslivecká rada je povinna vysvětlení poskytnout. Dozorčí rada o žádosti delegáta rozhodne přímo na jednání, a nelze-li to, rozhodne do deseti dnů.

§ 76
Rozhodování
(1) Každý delegát má tolik hlasů, kolik má pobočný spolek nebo odborný, který zastupuje, řádných členů k rozhodnému dni. Rozhodným dnem je poslední den měsíce, který předchází měsíci, v němž se koná jednání sboru zástupců. Sbor zástupců může rozhodnout o jiném způsobu hlasování.
(2) Pro účely schopnosti se usnášet se ustanovení odstavce 1 nepoužije.

§ 77
Zápis
(1) Zápis podepíší také předseda spolku a jednatel.
(2) Zápis se doručí na elektronickou adresu pobočných spolků a odborných klubů.

Hlava III.
Myslivecká rada
§ 78
(1) Výkonným a statutárním orgánem hlavního spolku je myslivecká rada.
(2) Členové myslivecké rady zastupují hlavní spolek ve všech záležitostech vždy tak, že jednají nejméně dva společně, přičemž jeden z nich je vždy předsedou nebo místopředsedou myslivecké rady.
(3) Myslivecká rada určí, v jakém rozsahu může hlavní spolek samostatně zastupovat jednatel.

§ 79
(1) Myslivecká rada řídí činnost hlavního spolku v období mezi jednáními sboru zástupců.
(2) Myslivecká rada podává sboru zástupců zprávy o své činnosti.

§ 80
(1) Myslivecká rada je kolektivním orgánem. Myslivecká rada má patnáct členů.
(2) Členy myslivecké rady jsou:
a) předseda myslivecké rady,
b) dva místopředsedové myslivecké rady,
c) předsedové odborných komisí podle § 82,
d) čtyři další členové.
(3) Předseda myslivecké rady je předsedou spolku.
(4) Místopředseda myslivecké rady je místopředsedou spolku.
(5) Členství předsedů odborných komisí podle § 82 v myslivecké radě se nepovažuje ze rozdělení působnosti ve smyslu ustanovení § 156 odstavce 2 občanského zákoníku.4

Odborné komise
§ 81
(1) Odborné komise jsou poradními orgány hlavního spolku. Plní úkoly, které jim byly mysliveckou radou nebo sborem zástupců uloženy.
(2) Členy odborné komise volí myslivecká rada.
(3) Předseda odborné komise podává myslivecké radě a sboru zástupců pravidelné zprávy o činnosti komise.

§ 82
Odbornými komisemi myslivecké rady jsou:
a) komise pro myslivost,
b) komise pro ekonomiku,
c) komise pro střelectví,
d) komise pro kynologii,
e) komise pro ekologii,
f) komise pro kulturu a propagaci,
g) komise pro zahraniční záležitosti,
h) komise organizačně-právní.

§ 83
Do působnosti myslivecké rady náleží:
a) svolávání a příprava jednání sboru zástupců, provádění a kontrola plnění jeho usnesení,
b) příprava rozpočtu, dohled nad hospodařením a plněním rozpočtu, zřizování účelových fondů,
c) obchodní vedení spolku, není-li vyhrazeno sboru zástupců,
d) rozhodování o přijetí jednatele do pracovního poměru, stejně jako o jeho ukončení,
e) ve vztahu k právnickým osobám, v nichž je spolek jediným členem nebo zakladatelem, rozhodování v záležitostech, které náleží do působnosti nejvyššího orgánu,
f) ve vztahu k právnickým osobám, v nichž není spolek jediným členem nebo zakladatelem, rozhodování v záležitostech, které náleží do působnosti nejvyššího orgánu v rozsahu, jaký vyplývá z právního postavení v takové právnické osobě;
g) udělování čestných uznání a propůjčování vyznamenání spolku,
h) organizování a provádění zkoušek pro myslivecké hospodáře,
i) zajišťování zastoupení české myslivosti v mezinárodních organizacích a rozvíjení mezinárodní spolupráce,
j) vydávání věstníku spolku,
k) utváření pracovních skupin a komisí,
l) další případy, které do působnosti myslivecké rady svěřuje zákon nebo tyto stanovy.
m) veškerá působnost, kterou stanovy, zákon nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nesvěří jinému orgánu spolku.

§ 84
(1) Myslivecká rada se řídí zásadami a pokyny schválenými sborem zástupců, ledaže jsou v rozporu se zákonem nebo těmito stanovami. Porušení těchto zásad nemá účinky vůči třetím osobám.
(2) Změní-li se skutečnost zapsaná o spolku do veřejného rejstříku, oznámí změnu myslivecká rada bez zbytečného odkladu tomu, kdo veřejný rejstřík vede.

§ 85
Myslivecká rada uveřejní ve věstníku spolku také jiná důležitá rozhodnutí orgánů hlavního i pobočných spolků nebo jiné důležité informace.

§ 86
Svolání a průběh jednání
(1) Jednání myslivecké rady se svolává zpravidla jedenkrát do měsíce.
(2) Jednání myslivecké rady mají dále právo se účastnit:
a) jednatel s hlasem poradním,
b) zástupci korporací, jichž je spolek jediným nebo většinovým členem (společníkem).

Hlava IV.
Dozorčí rada
§ 87
(1) Kontrolním orgánem hlavního spolku je dozorčí rada.
(2) Dozorčí rada podává sboru zástupců zprávy o své činnosti a informuje mysliveckou radu.

§ 88
(1) Dozorčí rada má čtrnáct členů.
(2) Dozorčí rada zvolí svého předsedu a místopředsedu.
(3) Členem dozorčí rady nesmí být:
a) člen myslivecké rady nebo likvidátor hlavního spolku,
b) osoba blízká členovi myslivecké rady nebo likvidátorovi hlavního spolku,
c) osoba, která je v pracovním nebo obdobném poměru vůči hlavnímu spolku.
(4) Sbor zástupců zvolí členy dozorčí rady tak, aby jeden z pobočných spolků každého kraje měl v dozorčí radě jednoho svého člena.

§ 89
Do působnosti dozorčí rady náleží:
a) dohlížet na činnost hlavního spolku, výkon působnosti jeho orgánů i na jeho zaměstnance,
b) kontrola dodržování právních předpisů, stanov a vnitřních předpisů hlavního spolku,
c) kontrola plnění rozhodnutí orgánů spolku,
d) kontrola plnění rozhodnutí orgánů veřejné správy,
e) kontrola hospodaření hlavního spolku, jeho orgánů a organizačních složek,

f) přezkum řádné, mimořádné, konsolidované popř. mezitímní účetní závěrky a návrhu na rozdělení zisku nebo na úhradu ztráty,
g) vyřizování stížností členů,
h) metodické řízení dozorčích rad pobočných spolků a odborných klubů, zejména pak vydáváním metodických pokynů
i) další případy, které do působnosti dozorčí rady svěřuje zákon nebo tyto stanovy.

§ 90
Kontrola hospodaření pobočných spolků
Dozorčí rada kontroluje hospodaření pobočných spolků v rozsahu,
a) v jakém hospodaří s majetkem hlavního spolku,
b) nutném pro účelné čerpání dotací pro hlavní i pobočné spolky,
c) nutném pro kontrolu plnění zákonných povinností hlavního i pobočných spolků.

§ 91
Dozorčí rada se řídí zásadami a pokyny schválenými sborem zástupců, ledaže jsou v rozporu se zákonem nebo těmito stanovami. Porušení těchto zásad nemá účinky vůči třetím osobám.

§ 92
(1) Dozorčí radě náleží veškerá pravomoc, která je nutná pro účelný výkon její působnosti. Zakazuje se šikanózní výkon této pravomoci.
(2) Dozorčí rada je zejména oprávněna nahlížet do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti hlavního spolku a kontrolovat, zda jsou účetní zápisy vedeny řádně a v souladu se skutečností a zda se výdělečná či jiná činnost spolku děje v souladu s právními předpisy a stanovami.
(3) Oprávnění dle odstavce 2 mohou členové dozorčí rady využívat jen na základě rozhodnutí dozorčí rady, ledaže dozorčí rada není schopna plnit své funkce.

§ 93
Každý člen hlavního a pobočného spolku, jeho orgán, organizační složka nebo zaměstnanec je povinen poskytnout dozorčí radě nezbytnou součinnost pro výkon její působnosti.

§ 94
(1) Zjistí-li dozorčí rada při své činnosti nedostatky, navrhne nápravné opatření tomu, koho se nedostatek týká, nebo tomu, kdo je oprávněn jej za hlavní spolek učinit. Vždy potom informuje mysliveckou radu a sbor zástupců.

(2) Navrženým opatřením může být i návrh na zahájení soudního nebo jiného řízení, stejně jako návrh na podání trestního oznámení podle trestního řádu.5 Spočívá-li toto opatření v právním jednání, učiní jej na základě rozhodnutí dozorčí rady její předseda.

§ 95
Přezkum rozhodnutí
(1) Dozorčí rada je odvolacím orgánem proti rozhodnutí kontrolního orgánu pobočného spolku nebo odborného klubu. Odvolání lze písemně podat do patnácti dnů od doručení rozhodnutí. Odvolání má odkladný účinek.
(2) Dozorčí rada může rozhodnutí dle odstavce 1 přezkoumat i z vlastního podnětu, nejdéle však do šesti měsíců ode dne, kdy bylo přijato.
(3) Dozorčí rada rozhodnutí zruší, odporuje-li těmto stanovám nebo zákonu. Rozhodnutí se členovi doručí v písemné formě.

§ 96
Ochrana proti nečinnosti
(1) Při nečinnosti kontrolních orgánů pobočných spolků a odborných klubů určí těmto dozorčí rada lhůtu k rozhodnutí.
(2) Nebylo-li rozhodnutí přijato ve lhůtě dle odstavce 1, rozhodne dozorčí rada v této záležitosti sama.

§ 97
Svolání a průběh jednání
(1) Jednání dozorčí rady se svolává zpravidla jedenkrát za tři měsíce.
(2) Bez souhlasu dozorčí rady se nikdo nemůže účastnit jejího jednání.

Hlava V.
Sekretariát
§ 98
(1) Sekretariát poskytuje administrativně-technické a odborné zázemí pro plnění úkolů spolku.
(2) Sekretariát je řízen jednatelem.
(3) Sekretariát plní úkoly mu uložené mysliveckou radou.

§ 99
(1) Sekretariát je tvořen zaměstnanci spolku.
(2) Jednatel je přijímán do pracovního poměru na základě výsledků výběrového řízení, které organizuje a vede myslivecká rada. Jednatelem může být pouze člen spolku.
(3) O sjednávání a ukončování základních pracovněprávních vztahů s dalšími zaměstnanci rozhoduje jednatel.6

§ 100
Podrobnosti fungování sekretariátu a práva a povinnosti zaměstnanců upraví vnitřní předpis, který na návrh jednatele schvaluje myslivecká rada.

Hlava VI.
Odborné kluby
§ 101
(1) Odborné kluby jsou organizačními složkami hlavního spolku a sdružují osoby se společným zájmem o některou z dílčích činností, které jsou předmětem činnosti spolku.
(2) V názvu odborného klubu jsou vždy uvedena slova "klub" a "ČMMJ".
(3) Za odborný klub vystupuje jeho předseda.
(4) Technickou a administrativní podporu pro činnost odborných klubů zajišťuje sekretariát.
(5) Organizaci a činnost klubu upraví jeho organizační řád. Jeho změnu schvaluje myslivecká rada.

§ 102
Vznik odborného klubu
(1) Návrh na vznik odborného klubu předkládá myslivecká rada sboru zástupců. Návrh obsahuje:
a) název odborného klubu,
b) organizační řád odborného klubu.
(2) Odborný klub vzniká rozhodnutím sboru zástupců.

§ 103
Rozpočet
Rozpočet odborných klubů tvoří samostatnou kapitolu rozpočtu hlavního spolku. Klubové členské příspěvky jsou vždy zahrnuty do této kapitoly.

§ 104
Zánik odborného klubu
Odborný klub zaniká
a) rozhodnutím sboru zástupců,
b) klesne-li počet jeho členů pod tři.

ČÁST TŘETÍ
POBOČNÉ SPOLKY
Hlava I.

Obecná ustanovení
Název a sídlo
§ 105
(1) Název pobočného spolku se skládá ze dvou částí oddělených znakem "-" s jednou mezerou před i za ním.
(2) První část názvu musí obsahovat pouze slova "Českomoravská myslivecká jednota, z.s.".
(3) Druhá část názvu musí obsahovat slova "okresní myslivecký spolek", "oblastní myslivecký spolek" nebo "krajský myslivecký spolek".
(4) Druhá část názvu musí obsahovat také označení území, na němž pobočný spolek vykonává svoji působnost.

§ 106
(1) O názvu pobočného spolku rozhoduje sněm pobočného spolku.
(2) Myslivecká rada hlavního spolku může vnitřním předpisem stanovit pravidla pro sjednocení názvů pobočných spolků.
(3) Sídlo pobočného spolku určí myslivecká rada pobočného spolku.

§ 107
Orgány
(1) Základními orgány pobočného spolku jsou:
a) sněm,
b) myslivecká rada,
c) předsednictvo,
d) jednatel,
e) dozorčí rada.
(2) Jednatele zvolí myslivecká rada.
(3) Krajská koordinační rada není orgánem pobočných spolků.

§ 108
Vnitřní předpisy
(1) Pobočné spolky mohou vydávat vnitřní předpisy v rozsahu, v jakém nejsou vyhrazeny spolku hlavnímu.
(2) Vnitřní předpis pobočného spolku musí být v souladu s vnitřními předpisy hlavního spolku. K ustanovení, které je v rozporu s vnitřními předpisy hlavního spolku, se nepřihlíží.

§ 109
Právo na samosprávu
Zaručuje se právo pobočných spolků na samosprávu.

§ 110
Rozpočet
(1) Pobočný spolek hospodaří podle rozpočtu schváleného sněmem.
(2) Není-li rozpočet schválen dle odstavce 1, hospodaří pobočný spolek do schválení rozpočtu sněmem dočasně podle rozpočtu schváleného mysliveckou radou, jinak dle zvyklostí uplynulých let.

§ 111
Zaměstnanci
Zaměstnanci jsou přijímáni do základního pracovněprávního vztahu na základě rozhodnutí myslivecké rady. Je-li jednatel zaměstnancem, musí být členem spolku.

Právo na informace

§ 112
(1) Pobočný spolek má právo požadovat informace o hlavním spolku, zejména pak o jeho činnosti a hospodaření.
(2) Písemnou žádost podá předseda myslivecké rady nebo jiný radou pověřený člen.
(3) Myslivecká rada hlavního spolku poskytne informaci do třiceti dnů ode dne doručení žádosti. Informace musí být určitá a poskytovat dostatečný a pravdivý obraz o dotazované skutečnosti.
(4) Ustanovení § 75 o právu odmítnout poskytnutí vysvětlení se použije obdobně.

§ 113
Za obdobných podmínek může požadovat informace o pobočném spolku jeho člen. Informace poskytne myslivecká rada.

§ 114
Není-li v části třetí stanov určeno jinak či nevyplývá-li ze stanov nepochybně něco jiného, rozumí se mysliveckou radou myslivecká rada pobočného spolku. Totéž platí pro dozorčí radu i jednatele.

Hlava II.
Založení a přeměna pobočného spolku
§ 115
Založení
(1) Pobočný spolek lze založit rozhodnutím sboru zástupců.
(2) Rozhodnutí o založení pobočného spolku obsahuje:
a) označení území, na němž pobočný spolek vykonává svoji působnost,
b) údaje o skutečnostech povinně zapisovaných do veřejného rejstříku, včetně údajů o tom, kdo jsou první členové zřizovaných orgánů,7
c) další údaje, které vyžaduje zákon.
(3) K přijetí rozhodnutí dle odstavce 1 je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů.

Přeměna
§ 116
(1) Na fůzi a rozdělení (dále společně jako "přeměna") pobočného spolku se použijí ustanovení občanského zákoníku8 o fůzi a rozdělení spolků (právnických osob), nevylučuje-li to právní povaha pobočného spolku nebo neurčí-li tyto stanovy jinak.
(2) Členskou schůzí se pro účely přeměny rozumí sněm pobočného spolku.

§ 117
Rozhodnutí o přeměně
(1) O přeměně pobočného spolku rozhoduje sněm pobočného spolku. Sněm může pověřit mysliveckou radu činností směřující k naplnění účelu přeměny pobočného spolku.

(2) Smlouva o fůzi pobočných spolků a smlouva o rozdělení pobočného spolku obsahuje také údaje o skutečnostech povinně zapisovaných do veřejného rejstříku včetně údajů o tom, kdo jsou první členové zřizovaných orgánů.
(3) Má-li dojít k fůzi splynutím pobočných spolků z různých krajů, obsahuje smlouva o fůzi pobočných spolků také údaj o tom, které krajské koordinační rady se účastní zástupci pobočného spolku. V případě sporu rozhodne myslivecká rada hlavního spolku.
(4) Má-li dojít k rozdělení pobočného spolku, uplatní se odstavec 3 obdobně.
(5) V případě přeměny pobočného spolku nabývá celé jmění právní nástupce.

§ 118
(1) Vyžaduje-li právní předpis pro naplnění účelu přeměny součinnost ze strany hlavního spolku, poskytne ji tento bez zbytečného odkladu.
(2) Myslivecká rada pobočného spolku, který byl účasten přeměny, svolá jednání sněmu tak, aby se uskutečnilo do padesáti dnů od účinnosti přeměny. Sněm zvolí členy myslivecké a dozorčí rady.

Hlava III.
Sněm
§ 119
(1) Nejvyšším orgánem pobočného spolku je sněm.
(2) Do působnosti sněmu náleží:
a) schvalování vnitřních předpisů a jejich změn,
b) schvalování rozpočtu a výsledku hospodaření,
c) schválení účetní závěrky, rozhodnutí o naložení se ziskem či úhradě ztráty,
d) ustavování a rušení právnických osob a účasti v nich, stejně jako schvalování změn jejich zakladatelských právních jednáních,
e) ve vztahu k právnickým osobám, v nichž je pobočný spolek jediným členem nebo zakladatelem, vykonávat působnost nejvyššího orgánu ve věcech schvalování řádné, mimořádné nebo konsolidované účetní závěrky, stejně jako ve věcech rozhodování o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů, nebo o úhradě ztráty,
f) rozhodování o dispozicích s majetkem, jehož hodnota převyšuje půl milionu korun, stejně jako o zajištění nebo utvrzení závazků v této hodnotě,
g) volba a odvolání členů myslivecké rady, včetně místopředsedů a předsedy,

h) volba a odvolání členů dozorčí rady,
i) ukládání povinností myslivecké a dozorčí radě,
j) schvalování zpráv jiných orgánů pobočného spolku,
k) hodnocení činnosti orgánů pobočného spolku i jeho členů,
l) utváření pracovních skupin a komisí,
m) rozhodování o přeměně a zrušení pobočného spolku,
n) další případy, které do působnosti sněmu svěřuje zákon nebo tyto stanovy.
(3) K přijetí rozhodnutí podle odstavce 2 písm. f) a k rozhodnutí o odvolání člena myslivecké nebo dozorčí rady je sněm usnášeníschopný, jsou-li přítomni členové pobočného spolku, kteří společně disponují nejméně jednou třetinou všech hlasů.
(4) K přijetí rozhodnutí o přeměně pobočného spolku je sněm usnášeníschopný, jsou-li přítomni členové pobočného spolku, kteří společně disponují nejméně jednou polovinou všech hlasů.
(5) K přijetí rozhodnutí o zrušení pobočného spolku se vyžaduje souhlas alespoň tříčtvrtinové většiny hlasů všech členů (delegátů).

§ 120
(1) Sněm si může vyhradit rozhodování záležitostí, které náleží do působnosti myslivecké rady.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije na rozhodnutí o přijetí zaměstnance do pracovního poměru, stejně jako na jeho ukončení.
(3) Při vyhrazení působnosti se neuplatní omezení kvóra pro usnášeníschopnost podle § 40 odstavce 2.

Shromáždění členů nebo delegátů
§ 121
(1) Myslivecká rada rozhodne, zda sněm tvoří shromáždění členů nebo shromáždění delegátů.
(2) Tvoří-li sněm shromáždění členů, má každý člen tolik hlasů, kolik odpovídá součtu svého hlasu a hlasů jemu udělených na základě písemného zmocnění.
(3) Sněm je schopen usnášet se, jsou-li přítomni členové pobočného spolku, kteří společně disponují nejméně jednou desetinou všech hlasů. Uběhla-li od začátku jednání sněmu alespoň jedna hodina, je sněm schopen usnášet se za účasti libovolného počtu členů pobočného spolku.

§ 122
Shromáždění delegátů
(1) Tvoří-li sněm shromáždění delegátů, určí myslivecká rada, kolika hlasy musí delegát disponovat (volební klíč). Jednání sněmu se může účastnit pouze člen, který disponuje příslušným počtem hlasů udělených na základě písemných zmocnění.
(2) Na shromáždění delegátů má každý delegát tolik hlasů, kolik odpovídá součtu svého hlasu a hlasů jemu udělených na základě písemného zmocnění. Sněm může rozhodnout, že každý delegát má jeden hlas.
(3) Sněm je schopen usnášet se, jsou-li přítomni členové pobočného spolku, kteří společně disponují nejméně jednou desetinou všech hlasů. Uběhla-li od začátku jednání sněmu alespoň jedna hodina, je sněm schopen usnášet se za účasti libovolného počtu delegátů.

§ 123
Společná ustanovení
(1) Člen pobočného spolku může k účasti na sněmu zmocnit pouze jednu osobu. Udělil-li zmocnění více osobám, nepřihlíží se k žádnému z nich.
(2) Ten, kdo byl k účasti na jednání sněmu zmocněn, nemůže své zmocnění dále převést. Učinil-li tak, k takovému převedení se nepřihlíží.

§ 124
Jiný způsob svolání
Sněm svolaný podle shora uvedených pravidel může rozhodnout, že pro příští jednání bude složen podle odlišných pravidel. Při jejich stanovení zajistí, aby každý delegát byl volen stejným počtem členů. Není-li to dobře možné, může určit pro volbu delegátů rozumnou odchylku.

Svolání jednání
§ 125
(1) Jednání sněmu svolává myslivecká rada.
(2) Myslivecká rada svolá jednání sněmu zpravidla jedenkrát do roka.
(3) Myslivecká rada svolá jednání sněmu zpravidla v roce skončení funkčního období členů myslivecké nebo dozorčí rady tak, aby k volbě došlo dříve, než skončí jejich funkční období.
(4) Myslivecká rada svolá jednání sněmu z podnětu alespoň desetiny členů pobočného spolku.
(5) Myslivecká rada svolá jednání sněmu z podnětu dozorčí rady.
(6) Je-li jednání svoláno dle odstavce 4 nebo 5, může být program jednání proti návrhu uvedenému v podnětu měněn jen se souhlasem toho, kdo podnět podal. V případě odchylek ve formulacích podnětů, které lze překlenout výkladem, oznámí myslivecká rada v pozvánce takový program, který nejlépe vystihuje smysl a účel podnětů.
(7) Je-li jednání svoláno dle odstavce 4 nebo 5, může být odloženo nebo odvoláno jen na návrh nebo se souhlasem toho, kdo k němu dal podnět.

§ 126
Nesvolá-li myslivecká rada jednání sněmu tak, aby se uskutečnilo do padesáti dnů od doručení podnětu, může ten, kdo podnět podal, svolat jednání na náklady spolku sám. Náklady hradí však sám, bylo-li svolání zjevně neopodstatněné.

§ 127
(1) Jednání sněmu se svolá nejméně třicet dnů před jeho konáním.
(2) Pozvánka se doručí na elektronickou adresu, kterou člen pobočného spolku uvede.
(3) Pozvánka se zveřejní na internetové stránce pobočného spolku. To neplatí pro návrhy jednotlivých usnesení a přílohy pozvánky.
(4) Svolavatel je odpovědný za přípravu jednání. To se týká i zařazení do programu těch záležitostí, které je dle zákona nebo z jiného právního důvodu nutné projednat. Je-li svolavatelem někdo jiný než myslivecká rada, poskytnou myslivecká rada a jednatel nutnou součinnost.

§ 128
Průběh jednání
(1) Jednání sněmu mají dále právo se účastnit:
a) jednatel s hlasem poradním,
b) zástupci korporací, jichž je pobočný spolek jediným nebo většinovým členem (společníkem).
(2) Členům dozorčí rady a předsedovi myslivecké rady musí být uděleno slovo, kdykoli o to požádají.

Právo na vysvětlení
§ 129
(1) Delegát je oprávněn požadovat a obdržet na jednání sněmu vysvětlení záležitostí týkajících se pobočného spolku nebo jím ovládaných osob, vztahuje-li se požadované vysvětlení k programu jednání sněmu.
(2) Vysvětlení poskytne podle charakteru záležitosti myslivecká nebo dozorčí rada.
(3) Není-li poskytnutí vysvětlení přímo na jednání vzhledem ke složitosti záležitosti možné, poskytne se ve lhůtě patnácti dnů ode dne jednání sněmu. Tato skutečnost se uvede v zápisu o jednání.

(4) Informace obsažená ve vysvětlení musí být určitá a poskytovat dostatečný a pravdivý obraz o dotazované skutečnosti.

§ 130
(1) Poskytnutí vysvětlení lze zcela nebo částečně odmítnout, pokud
a) poskytnutí takové informace zakazuje zákon,
b) je požadované vysvětlení veřejně dostupné nebo již bylo žadateli poskytnuto.
(2) Odmítnutí musí být odůvodněno.
(3) Splnění podmínek pro odmítnutí poskytnutí vysvětlení posoudí myslivecká rada a důvody sdělí delegátovi. Sdělení o odmítnutí poskytnutí vysvětlení je součástí zápisu o jednání.
(4) Delegát je oprávněn požadovat, aby dozorčí rada určila, že podmínky pro odmítnutí poskytnutí vysvětlení nenastaly a myslivecká rada je povinna vysvětlení poskytnout. Dozorčí rada o žádosti delegáta rozhodne přímo na jednání, a nelze-li to, rozhodne do deseti dnů.

§ 131
Zápis
(1) Zápis podepíší také předseda pobočného spolku a jednatel.
(2) Zápis se doručí na elektronickou adresu členů pobočného spolku.

Hlava IV.
Myslivecká rada
§ 132
(1) Výkonným orgánem pobočného spolku je myslivecká rada.
(2) Statutárním orgánem pobočného spolku je předsednictvo. Předsednictvo tvoří předseda a každý místopředseda pobočného spolku. Každý z nich může zastupovat pobočný spolek ve všech záležitostech samostatně.
(3) Myslivecká rada určí, v jakém rozsahu může pobočný spolek samostatně zastupovat jednatel.

§ 133
(1) Myslivecká rada řídí činnost pobočného spolku v období mezi jednáními sněmu.
(2) Myslivecká rada podává sněmu zprávy o své činnosti.

§ 134
(1) Myslivecká rada je kolektivním orgánem. Myslivecká rada má nejméně pět členů. O počtu členů myslivecké rady rozhodne sněm.
(2) Členy myslivecké rady jsou:
a) předseda myslivecké rady,
b) nejméně jeden místopředseda myslivecké rady,
c) předsedové odborných komisí, které určí sněm,
d) další členové, rozhodl-li tak sněm.
(3) Předseda myslivecké rady je předsedou pobočného spolku.
(4) Místopředseda myslivecké rady je místopředsedou pobočného spolku.

Odborné komise
§ 135
(1) Odborné komise jsou poradními orgány pobočného spolku. Plní úkoly, které jim byly mysliveckou radou nebo sněmem uloženy.
(2) Členy odborné komise volí myslivecká rada.
(3) Předseda odborné komise podává myslivecké radě a sněmu pravidelné zprávy o činnosti komise.

§ 136
Odborné komise myslivecké rady ustavuje sněm. Odbornými komisemi mohou zejména být:
a) komise pro myslivost,
b) komise pro ekonomiku,
c) komise pro střelectví,
d) komise pro kynologii,
e) komise pro ekologii,
f) komise pro kulturu a propagaci,
g) komise organizačně-právní.

§ 137
Do působnosti myslivecké rady náleží:
a) svolávání a příprava jednání sněmu, provádění a kontrola plnění jeho usnesení,
b) příprava rozpočtu, dohled nad hospodařením a plněním rozpočtu, zřizování účelových fondů,
c) obchodní vedení pobočného spolku, není-li vyhrazeno sněmu,

d) rozhodování o přijímání zaměstnanců do základních pracovněprávních vztahů9, stejně jako rozhodování o jejich ukončení,
e) ve vztahu k právnickým osobám, v nichž je pobočný spolek jediným členem nebo zakladatelem, rozhodování v záležitostech, které náleží do působnosti nejvyššího orgánu, nejde-li o záležitost, která náleží do působnosti sněmu,
f) ve vztahu k právnickým osobám, v nichž není spolek jediným členem nebo zakladatelem, rozhodování v záležitostech, které náleží do působnosti nejvyššího orgánu v rozsahu, jaký vyplývá z právního postavení v takové právnické osobě;
g) organizování a provádění zkoušek z myslivosti a zkoušek loveckých psů z výkonu,
h) spolupráce s orgány veřejné správy a uživateli uznaných honiteb,
i) spolupráce s pobočnými spolky a odbornými kluby,
j) udělování čestných uznání a propůjčování vyznamenání spolku v rozsahu určeného vnitřním předpisem,
k) utváření pracovních skupin a komisí,
l) další případy, které do působnosti myslivecké rady svěřuje zákon nebo tyto stanovy.
m) veškerá působnost, kterou stanovy, zákon nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nesvěří jinému orgánu spolku.

§ 138
(1) Myslivecká rada se řídí zásadami a pokyny schválenými sněmem, ledaže jsou v rozporu se zákonem nebo těmito stanovami. Porušení těchto zásad nemá účinky vůči třetím osobám.
(2) Změní-li se skutečnost zapsaná o pobočném spolku do veřejného rejstříku, oznámí změnu myslivecká rada bez zbytečného odkladu tomu, kdo veřejný rejstřík vede.

§ 139
Svolání a průběh jednání
(1) Jednání myslivecké rady se svolává zpravidla jedenkrát do měsíce.
(2) Jednání myslivecké rady mají dále právo se účastnit:
a) jednatel s hlasem poradním,
b) zástupci korporací, jichž je pobočný spolek jediným nebo většinovým členem (společníkem).

Hlava V.
Dozorčí rada
§ 140
(1) Kontrolním orgánem pobočného spolku je dozorčí rada.
(2) Dozorčí rada podává sněmu zprávy o své činnosti a informuje mysliveckou radu.

§ 141
(1) Dozorčí rada má nejméně tři členy. O počtu členů dozorčí rady rozhodne sněm.
(2) Dozorčí rada zvolí svého předsedu a místopředsedu.
(3) Členem dozorčí rady nesmí být:
a) člen myslivecké rady nebo likvidátor pobočného spolku,
b) osoba blízká členovi myslivecké rady nebo likvidátorovi pobočného spolku,
c) osoba, která je v pracovním nebo obdobném poměru vůči pobočnému spolku.

§ 142
Do působnosti dozorčí rady náleží:
a) dohlížet na činnost pobočného spolku, výkon působnosti jeho orgánů i na jeho zaměstnance,
b) kontrola dodržování právních předpisů, stanov a vnitřních předpisů pobočného spolku,
c) kontrola plnění rozhodnutí orgánů spolku,
d) kontrola plnění rozhodnutí orgánů veřejné správy,
e) kontrola hospodaření pobočného spolku, jeho orgánů a organizačních složek,
f) přezkum řádné, mimořádné, konsolidované popř. mezitímní účetní závěrky a návrhu na rozdělení zisku nebo na úhradu ztráty,
g) vyřizování stížností členů,
h) navrhování nápravných opatření při zjištění nedostatků,
i) další případy, které do působnosti dozorčí rady svěřuje zákon nebo tyto stanovy.

§ 143
Dozorčí rada se řídí zásadami a pokyny schválenými sněmem, ledaže jsou v rozporu se zákonem nebo těmito stanovami. Porušení těchto zásad nemá účinky vůči třetím osobám.

§ 144
(1) Dozorčí radě náleží veškerá pravomoc, která je nutná pro účelný výkon její působnosti. Zakazuje se šikanózní výkon této pravomoci.
(2) Dozorčí rada je zejména oprávněna nahlížet do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti pobočného spolku a kontrolovat, zda jsou účetní zápisy vedeny řádně a v souladu se skutečností a zda se výdělečná či jiná činnost pobočného spolku děje v souladu s právními předpisy a stanovami.
(3) Oprávnění dle odstavce 2 mohou členové dozorčí rady využívat jen na základě rozhodnutí dozorčí rady, ledaže dozorčí rada není schopna plnit své funkce.

§ 145
Každý člen pobočného spolku, jeho orgán, organizační složka nebo zaměstnanec je povinen poskytnout dozorčí radě nezbytnou součinnost pro výkon její působnosti.

§ 146
(1) Zjistí-li dozorčí rada při své činnosti nedostatky, navrhne nápravné opatření tomu, koho se nedostatek týká, nebo tomu, kdo je oprávněn jej za pobočný spolek učinit. Vždy potom informuje mysliveckou radu a sněm.
(2) Navrženým opatřením může být i návrh na zahájení soudního nebo jiného řízení, stejně jako návrh na podání trestního oznámení podle trestního řádu.10 Spočívá-li toto opatření v právním jednání, učiní jej na základě rozhodnutí dozorčí rady její předseda.

§ 147
Svolání a průběh jednání
(1) Jednání dozorčí rady se svolává zpravidla jedenkrát za šest měsíců.
(2) Bez souhlasu dozorčí rady se nikdo nemůže účastnit jejího jednání.

Hlava VI.
Krajská koordinační rada
§ 148
(1) Ke koordinaci a poradě pobočných spolků dochází na krajské koordinační radě. Krajská koordinační rada se svolává zpravidla jedenkrát za tři měsíce. Pobočné spolky se dohodnout na způsobu svolání.
(2) Jednání krajské koordinační rady se účastní předsedové a jednatelé všech pobočných spolků v daném kraji.11
(3) Osoby účastnící se jednání krajské koordinační rady mohou určit ze svého středu osobu, která bude za krajskou koordinační radu vystupovat.
(4) Nedohodnou-li se pobočné spolky jinak, nesou náklady jednání společně. To neplatí, jde-li o náklad zanedbatelné hodnoty.

§ 149
Úkolem krajské koordinační rady je:
a) koordinace činnosti pobočných spolků,
b) koordinace a spolupráci při přípravě a průběhu mysliveckých akcí,
c) spolupráce s orgány veřejné správy na úrovni kraje.

Hlava VII.
Zrušení a likvidace pobočného spolku
§ 150
(1) O zrušení pobočného spolku rozhoduje pouze sněm.
(2) V případě nuceného i dobrovolného zrušení pobočného spolku s likvidací převede likvidátor likvidační zůstatek na hlavní spolek.

ČÁST ČTVRTÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
Hlava I.

Ustanovení společná
§ 151
Výklad a užití stanov
(1) Každé ustanovení těchto stanov lze vykládat jen z vlastního smyslu slov a jejich vzájemné souvislosti.
(2) Každé ustanovení těchto stanov lze vykládat jen v souladu se zásadami, na nichž spočívají tyto stanovy. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit.
(3) Nelze-li případ posoudit na základě výslovného ustanovení, posoudí se podle ustanovení, které se týká případu co do obsahu a účelu nejbližšího, stejně jako podle zásad, na nichž spočívají tyto stanovy.
(4) Hovoří-li se v těchto stanovách o pobočném spolku, má se na mysli konkrétní pobočný spolek, jehož je osoba členem, kde jí má členství vzniknout nebo zaniknout, o jehož orgán nebo zaměstnance se jedná, a dále obdobně podle povahy věci.

Hlava II.
Ustanovení přechodná
§ 152
(1) Právní povaha i vnitřní poměry hlavního i pobočných spolků, stejně jako jejich orgánů a organizačních složek, se řídí těmito stanovami ode dne nabytí jejich účinnosti.
(2) Právní poměry mezi členy spolku, zaměstnanci, orgány a organizačními složkami hlavního i pobočných spolků, jakož i jejich práva a povinnosti, se řídí těmito stanovami ode dne nabytí jejich účinnosti.
(3) Sněmy pobočných spolků, které se uskuteční do konce roku 2015, se posuzují podle stanov účinných k 20. březnu 2015.

§ 153
(1) Vnitřní předpisy, organizační řády a jiné vnitřní dokumenty hlavního i pobočných spolků, stejně jako jejich organizačních složek, zůstávají v platnosti. Ustanovení, která odporují donucujícím ustanovením těchto stanov, pozbývají závaznosti dnem nabytí účinnosti těchto stanov.
(2) Odporuje-li název pobočného spolku těmto stanovám, přizpůsobí jej pobočný spolek do jednoho roku ode dne nabytí jejich účinnosti.

§ 154
(1) Zrušují se místní organizace vytvořené podle § 8 dosavadních stanov.
(2) Zrušují se krajské koordinační a poradní orgány podle § 14 dosavadních stanov.
(3) První krajskou koordinační radu svolá kterýkoli pobočný spolek, a to po předchozím projednání s mysliveckými radami pobočných spolků téhož kraje.
(4) Odbornými kluby k 1. březnu 2015 jsou: Klub autorů ČMMJ, Klub dámy české myslivosti ČMMJ, Klub fotografů ČMMJ, Klub přátel ČMMJ, Klub sokolníků ČMMJ, Klub trubačů ČMMJ, Klub vábičů ČMMJ, Videoklub ČMMJ.

§ 155
(1) Těmito stanovami není dotčeno členství osob v orgánech hlavního ani pobočných spolků. Funkční období členů orgánů zvolených podle dosavadních stanov se řídí dosavadními stanovami.
(2) Je-li těmito stanovami určen nižší nebo vyšší počet členů orgánu oproti dosavadním stanovám, dokončí se funkční období členů orgánu podle dosavadních stanov.


Hlava III.
Ustanovení závěrečná
§ 156
Zrušují se stanovy registrované Ministerstvem vnitra České republiky pod číslem jednacím č.j. VSC/1-15395/92-R.

Poznámky:

1 Ustanovení § 2 písm. a) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.

2 Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
3 Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů.

4 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

5 Zákon č. 141/1961 Sb, o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů.

6 Ustanovení § 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

7 Např. zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů.
8 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

9 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

10 Zákon č. 141/1961 Sb, o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů.

11 Viz ustanovení čl. 1 ústavního zákona č. 347/1997, o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů.